Big data s využitím ve vzdělávání

S neustálým využíváním elektroniky vzrůstá i množství dat, které produkujeme. To se týká jak každodenního života, tak i vzdělávacího sektoru. Velký objem dat, tedy big data, tak produkují například online kurzy. S daty, které má vyučující k dispozici může sledovat výkon studenta, jeho učící se zvyky a poskytovat mu okamžitou zpětnou vazbu. Analýza dat může fungovat i opačným směrem a zkoumat pedagogův styl výuky. Díky tomu je pak vyučující schopen upravit svůj výklad a styl výuky. Velká data hrají ve vzdělávací sféře zásadní roli a pro vyučující či lektory je tedy klíčové jim porozumět. …

Průmysl 4.0.

Tímto pojmem označujeme další průmyslový vývoj. Společně s vývojem technologii se společnost snaží přizpůsobit a tím i vzniká další průmyslová revoluce označovaná jako „Průmysl 4.0“. Koncept Průmyslu 4.0 zásadně ovlivňuje pracovní prostředí. Zejména v tom, jak o něm přemýšlíme a také jak k němu přistupujeme. Zaměstnanci jsou nuceni se přizpůsobit nejen novým technologiím ale především novým pracovním procesům. Na základě toho se mění také požadavky na potencionálního zaměstnance. Automatické procesy jsou nahrazeny technologií, po potencionálním pracovníkovi je tedy požadováno více znalostí v této oblasti a často i vysokoškolské vzdělání.

Zásadním hnacím prostředkem, který určuje směr Průmyslu 4.0 jsou inovace. Ty…

Ve vzdělávací politice dospělých má své důležité místo celoživotní učení. Jeho koncept umožňuje zahrnout vzdělávací principy do institucí jak ve vzdělávacím prostředí, tak i mimo ně. Jedná se o rekvalifikace, kurzy nebo také vzdělávání seniorů.

Klíčové kompetence pro celoživotní učení

V celoživotním učení a vzdělávání hrají důležitou roli klíčové kompetence, jež mohou definovat jednotlivce a jeho osobní či sociální rozvoj. Evropská rada vydala doporučení na podporu rozvoje těchto kompetencí v rámci celoživotního vzdělávání a chce tak podpořit posílení základních dovedností. Učení pro dospělého mimo školní systém je především o jeho vlastní motivaci a cílevědomosti, je tedy nutné k tomu přistupovat inovativně. …

User experience neboli UX design se zaměřuje na to, jak lidé vnímají a reagují na použití produktu, systému či služby. Jde především o to, jak uživatelské prostředí učinit co nejvíce užitečné, snadno použitelné a efektivní. Základním pravidlem v použitelnosti uživatelského rozhraní je nenutit uživatele přemýšlet.

Metodu UX testování (nebo také uživatelské testování) využívají designeři ve chvíli, kdy potřebují najít a opravit chyby, kvůli kterým je webová stránka nepřehledná a matoucí. Je tedy zásadní pro správné fungování a uživatelskou přívětivost webových stránek.

Existuje řada metod, jak testovat použitelnost webových stránek. …

V designovém procesu se persony využívají ve chvíli, kdy je potřeba určit modelové uživatele, vytvářit návrh nové služby nebo je potřeba v týmu nasdílet informace o uživatelích.[1]

Persony představují postavu, která je vytvořená na základě výzkumu. Vždy vychází ze skutečných uživatelů nikoli z předpokladů o uživatelích. Jeden z účelů person je generalizace různých typů uživatelů a sjednocení lehce odlišných způsobů využívání služby/produktu/webu. Také designérům slouží k pochopení cílových uživatelů a jejich zkušeností, potřeb a chování.[2]

Pro tvorbu person lze využít i online nástroje, které dokáží rychle vytvořit a také identifikovat cílového uživatele.

Xtensio

Design thinking nebo také designové myšlení není samostatný obor, ale spíše přístup. Ten využíváme k řešení vzniklých problémů a také k inovacím stávajících procesů a služeb. Přístup designového myšlení je ve společnosti již řadu let. Samotný design je využíván od počátku věků, designové myšlení zaznamenáváme v počátcích 20. století. Designerský manželský pár Charles a Ray Eamesovi před začátkem designového procesu svého produktu (židle Eames) první zaměřili na „learning by doing“. Tímto postupem se snažili první přijít na rozsah a možná omezení před samotným designem produktu. Spolu s Jean Muir jsou Eamesovi pokládáni za ranou ukázku designového myšlení — je to…

„Cyberattacks know no borders and evolve at a fast pace while the Internet also facilitates a range of more traditional crimes.“ — Interpol

Dnešní technologická doba a její neustálý vývoj představuje mnoho nový možností a příležitostí. Je však na lidech, jak tyto příležitosti využijí. Jednou z příležitostí, která se začala zneužívat jsou nesčetné mezery v zabezpečení a anonymity internetu.

Jak definujeme kyberkriminalitu?

Jde o zneužití informačních a komunikačních technologii a část z ní, jak podléhá útoku, tak část z ní je prostředkem pro páchání trestné činnosti. Jde především o neautorizovaný přístup nebo naopak zamítnutí přístupu k zařízení. …

Dnešní doba, ve které žijeme se dá označit jako informační věk, jelikož se s informacemi se potýkáme neustále ve všech možných formách. Za tento informační nárůst může především vývoj nových technologii, které umožňují jednoduší komunikaci a sdílení mezi sebou. Jedním z více ovlivněných odvětví je výuka. Ta se začíná přizpůsobovat době a otevírá se tak více kreativnímu využití moderních technologií.

Technologie využívané ve výuce

Stále více učitelů přizpůsobuje výuku svým žákům a začleňuje tak technologie do svého výkladu. …