Kyberkriminalita jako zneužití moderní technologie
„Cyberattacks know no borders and evolve at a fast pace while the Internet also facilitates a range of more traditional crimes.“ — Interpol
Dnešní technologická doba a její neustálý vývoj představuje mnoho nový možností a příležitostí. Je však na lidech, jak tyto příležitosti využijí. Jednou z příležitostí, která se začala zneužívat jsou nesčetné mezery v zabezpečení a anonymity internetu.
Jak definujeme kyberkriminalitu?
Jde o zneužití informačních a komunikačních technologii a část z ní, jak podléhá útoku, tak část z ní je prostředkem pro páchání trestné činnosti. Jde především o neautorizovaný přístup nebo naopak zamítnutí přístupu k zařízení. Zařazujeme zde i prodej a zneužití osobních, obchodních a vládních informací.
S jakými druhy kyberkriminality se můžeme setkat?
Podvodná jednání
Do této kategorie zařazujeme především podvodné e-shopy, jenž vznikají za účelem okrádání lidí pod falešnou záminkou. Do této kategorie spadá také phishing, online podvody, které zapříčiní rozšíření malweru do zařízení, nebo také tzv. nigerijské podvody.
Hacking
Tato metoda je nejčastější případ kyberkriminality. V tomto případě je zabezpečení počítače překonáno a útočník má volný přístup k tomu, aby získal citlivá data ze zařízení a libovolně s nimi dál nakládal. Řadí se sem také DDos útoky, PUPs (Potentially Unwanted Programs).
Blagging
Tato metoda kyberkriminality spadá pod sociální inženýrství. Podvodníci se často staví do role důvěryhodné firmy nebo partnera a z lidí nebo firem a žádají zaplacení fiktivní pohledávky. Nebezpečí hrozí i ze strany sociálních sítí a přidávání neznámých osob do přátel, kdy tak může dostat přístup k osobním informacím a zneužít je.
Mravnostní trestné činy
Jde především o sexuální nátlak jak nezletilé, tak i zletilé osoby. Ve většině případů jde o snahu získat intimní a kompromitující fotografie nebo videa a v konečném důsledku je vylákat na osobní schůzku.
Trestné činy proti autorskému právu
Do této kategorie spadá šíření nelegálního obsahu pomocí P2P sítí. Jedná se hlavně o šíření hudby, filmů a softwarů.
Násilné projevy a hate crime
V tomto případě jde o kyberstalking, nebezpečné vyhrožování a pronásledování nebo i kyberšikanu. Ta bývá v některých případech těžce rozpoznatelná. Dále je tu zařazeno i šíření poplašné zprávy nebo vznik webových stránek, které šíří extrémistické projevy a podněcují hate crime.
V českém prostředí je kyberkriminalita rozšířenou trestnou činností, i v těchto krizových dnech jsou instituce pod útoky hackerů.
V prevence v boji proti kyberkriminalitě podporuje Ministerstvo vnitra v rámci Dne bezpečnějšího internetu výuku ve formě videspotů. Jde především o ukázku jednotlivých případů kyberkriminality a jejich možné prevence.
Zdroje:
Cybercrime. Interpol [online]. [cit. 2020–03–26]. Dostupné z: https://www.interpol.int/en/Crimes/Cybercrime
Druhy kyberkriminality. In: DigiVzdělávání [online]. 2019 [cit. 2020–03–26]. Dostupné z: https://kurzy.portaldigi.cz/mod/page/view.php?id=320
Types of Cybercrime. In: Panda Security [online]. 2018 [cit. 2020–03–26]. Dostupné z: https://www.pandasecurity.com/mediacenter/panda-security/types-of-cybercrime/
Obr.1
Struktura kyberkrimitality za rok 2016. In: DigiVzdělávání [online]. 2019 [cit. 2020–03–26]. Dostupné z: https://kurzy.portaldigi.cz/mod/page/view.php?id=320)
Obr.2
Evidovaná kyberkriminalita v Česku v roce 2019 vzrostla o čtvrtinu. In: Computer World [online]. 2020 [cit. 2020–03–26]. Dostupné z: https://computerworld.cz/securityworld/evidovana-kyberkriminalita-v-cesku-v-roce-2019-vzrostla-o-ctvrtinu-55910
